NAILS - Every Bridge Burning
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ruská postpunková senzace MOTORAMA je tu s novým albem. Stylově novinka vychází z cesty, kterou kapela, pocházející od břehů Azovského moře, nastolila již na minulých třech albech. Tím byla melancholická a současně odlehčená náladová poloha, inspirovaná veličinami jako třeba JOY DIVISION.
Na desce „Dialogues“ je znát příklon k synth popu, v některých skladbách přibylo neonových klávesových zvuků, na kterých občas staví až téměř gotické plochy. Ty se ale vždy rozkládají na nosném, stále více tanečnějším a výraznějším groovu. Současně ale neustupuje z tajemné zasněnosti, což byl vždy pro jejich skladby signifikantní prvek. MOTORAMA nezůstává na místě, zkouší nové polohy a nové zvuky, kterými nenásilně dobarvuje atmosféru skladeb. Tentokráte i více irituje vokálem Vladislava Parshina, který tahá za uši víc než v minulosti. To však nic nemění na tom, že pokud bych měl z ranku relaxačních náladovek z minulého roku sáhnout po nějaké desce, bude tato vždycky jedna z prvních.
7,5 / 10
Dialogues (2016)
Poverty (2015)
Calendar (2012)
Alps (2010)
Bear (EP) (2009)
Horse (EP) (2008)
Demo (2008)
Vydáno: 2016
Vydavatel: Talitres Records
Stopáž: 30:47
-bez slovního hodnocení-
Rezavá a drásavá sedmnáctiminutovka, která v tempu polevuje až u poslední skladby. V čem ale nesleví je hutnost, tlak a brutalita, která je pro NAILS signifikantní. Po všech směrech povedené navázání na minulou desku.
Další alternativa pro příznivce BORKNAGAR je tato parta z Rocky Mountain. Sice nic převratného, ale jízda je to patřičně ostrá i melodická, plná hezkých momentů a přesvědčivé instrumentace. I střídání growlingu a čistého vokálu je namixováno s přehledem.
Páni muzikanti, hoďte tam něco svižného a veselého, kytary ať závodí s klávesami. Dobré, to je ono. Trochu kýčovité jak ti Taliáni STAMINA. A kdo je ten starý pěvec v novém čepci? Ale, nebyl on u ROYAL HUNT? Dobře jste to skloubili, radost poslechnout.
V pátek nás čeká masivní exploze v podobě novinky německých kanonýrů, to se cítím oprávněn tvrdit už na základě luxusního čtyřpísňového EP, které obsahuje ten nejlepší melodický black / death s hnilobným pachem obinadel a lidského masa. Fans do haptáku!
A jsou zpět. Po dekádě odmlky. Opět rozjuchaní, lehce infantilní, ale hlavně maximálně kreativní a hraví. Deska, u které se prostě nejde nepohupovat do rytmu. Je v tom nezbedná nakažlivost.
Řecký instrumentální postrock, jenž koketuje s blackgazem, ambientem i cinematickou hudbou, který se nebojí ani klávesových ploch a piana. Fascinující vizuál skvěle odráží znepokojivost a melancholičnost jejich hudby.
Další španělský příspěvek do už nyní bohaté nadílky výborných doom metalových nahrávek letošního roku. „Espectres“ je klasický, dřevní a čistý doom, přesto stále velmi emotivní a prodchnutý krásně ponurou atmosférou.